2015

6. 12. 2015 - Královice - 6.MČR "SUPER G AGILITY" - Velmi zajímavý závod a jsem ráda, že jsme si mohli vyzkoušet běžet takové záludné parkury. Agility, Jumping - DIS, hry jsme pokaždé doběhli.
27. 9. 2015 - Turnov - KOZA CUP aneb závod u Zrcadlové kozy - Jumping -  1. místo, Memoriál Ivy Patákové - 1. místo, Agility - 5. místo. 
 
26. 9. 2015 - Sezemice - "HOP SEM - HOP TAM" 12. ročník, Speciál BŠO v agility 8. ročník a MR šiperek v agility 3. ročník - Nevím, kdo z nás byl více mimo, každopádně 3x DIS. 
 
19. - 20. 9. 2015 - Poslední... Úplně poslední Mistrovství České republiky mládeže v agility. Tentokrát konané v Pasohlávkách. Jestli jsem se těšila.... Na jednu stranu neskutečně moc, vidět Pálavu, být ve skvělé společnosti... Ale na druhou stranu... Člověk se bojí poslední šance.. Toho, že už to víckrát prostě nebude... Jen teď a jednou... Pak už nikdy. Pak už budu moci pouze koukat na ostatní a vzpomínat na to, že jsem měla také svoji šanci. Čím více jsem nad tím přemýšlela, tím rychleji se blížil čas odjezdu na Moravu. Přece jen převládla láska k závodům na dálném východě a já se nemohla dočkat, až tam budeme. Cestou mě děsil déšť, který jak zázrakem u Brna přestal. Omrkli jsme areál, náš bungalov a já cítila, že to bude fajn. Leon náš třídenní azyl proběhl  nadšeně rychlostí blesku, nezapomněl ani na balkón. Zatímco Leo nabíral síly na zítřejší a pozítřejší boj, my jsme si užívali kouzla Pálavy. Vydržela bych v Lednicko - valtickém areálu hodiny, ale už jsme se museli vrátit za Leonkem. Než jsme se stačili všichni přivítat, už se mi zavíraly oči a těšila jsem se do postele. Jako nic tu bylo ráno. První běh byla hra. Ani jsem nebyla tolik nervózní. Po skoro promeškaném startu jsme vyšvihli čistý běh, který si nakonec vynesl 1. místo. Fajn začátek, říkám si. 2. běh v pořadí bylo agility družstev. Chudák Leon udělal kotoul přes skočku, takže se náš běh kvůli chybě nepočítal. Ale družstvo jinak 3 čisté běhy a 1. místo. V jednotlivích jsme s Leem zaběhli čistý jumping na 2. místo se ztrátou 0,12 s na prvního. Sobota utekla jako mrknutím oka. Navečeřet, projít se, spát a rázem tu byla neděle. Jako první se běželo finále jumping družstev. Naše družstvo ukázalo 4 čisté běhy. V tomto běhu jsme skončili na 2. místě a v součtech nám to vydalo na místo 1. - STALI JSME SE MISTRY ČR AGILITY MLÁDEŽE DRUŽSTEV SMALL 2015. V jednotlivcích jsme zaběhli naprosto super běh - nejlepší čas na prvního o 2,63 s  a na druhého nejrychlejšího o 2,12 s. Dokonce ani žádné M nás časově nedostalo... Akorát náš běh byl poskvrněn chybou na áčku. Přesto to byla pořádná jízda. A úplná třešnička na závěr bylo vyhlášení společně s rozloučením se s námi juniory, pro které byl letošní rok poslední juniorský. 
Teď už můžu akorát vzpomínat na ta mladá léta, litovat šancí, které jsme neproměnili, na skvělé chvile strávené se stejně praštěnými mladými a nevázanými agiliťáky. Teď už jen za dospělé, tak doufám, že do nové etapy života vkročíme tou správnou nohou... Tlapkou... 

 

 
 
 


 

Již podruhé jsme se nominovali na Mistrovství České republiky v agility 5. - 6. 9. 2015, které se konalo v Liberci. Jako první se běžel Jumping jednotlivců. I přes mé nervy 1. běhu jsme se dostali do cíle čistě na 12. místo. Druhý běh byl už klidnější, i když to bylo agility družstev. S Leem jsme běželi 2. v rámci našeho družstva - Junior team/leader/. Se 3 čistými běhy se naše družstvo umístilo na 4. místě. Náš cíl  byl udržet si pozicic, jelikož jsme byly pouze 4 týmy s čistými běhy. Druhý den, ač byl velmi deštivý, jsme nastoupili na start s úsměvem. Začínalo se jumpingem družstev. Nikdy toto pořadí nemám příliš v lásce, jelikož mi finále agility přijde větší napnelismus než finále jumping. 3 čistými běhy jsme splnili náš plán. Teď už jen čektat. Bylo to příšerné, tak jsem se raději šla s Leem projít. Když jsem se vracela, paní, která šla naproti mně, povídá: „Gratuluji," moc to nechápu, tak se ptám proč a paní pokračuje, „jste mistři," to nechápu už vůbec... Zmohla jsem se na pouhé - "COŽE?!" Paní trochu znejistí, ale přesto pokračuje: „No, jestli jste doběhli všichni čistě, tak jste jediní." Už si ani nepamatuji, jestli jsem vůbec poděkovala. Vylítla jsem hledat někoho od nás z týmu, aby mi to objasnil. Jak na potvrou zrovna všichni zmizeli. Konečně jsem našla Janču, která se mi vrhla okolo krku a vše mi řekla. Bylo to tak. Přesto, že jsme se v tomto běhu umístili znovu na 4. místě, byli jsme jediné družstvo, které zvládlo doběhnout oba parkury čistě. V součtech 1. místo. STALI JSME SE MISTRY ČR AGILITY DRUŽSTEV SMALL 2015. A my s Leem měli tu čest přispět 2 čistými behy. Agility jednotlivců jsme běželi pro radost. I když mi pořád nedocházela skutečnost titulu, měla jsem pocit, že máme splněno. Parkur agility se mi opravdu líbil a těšila jsem se na něj. Po pár zamotáních jsme se doplácali do cíle se 2 odmítnutími na 23. místo. Celkově místo 21. Chtěla bych poděkovat skvělému družstvu a všem, kteří nás podporovali, ať už přímo na místě nebo na dálku. Děkuju moc :)))

 

Poslední týden v srpnu jsme byli vytaženi na Majstrvstvá Slovenskej republiky v agility 2015. Na našich výkonech byl znát celý týden výletování, tak jsme si odvezli 3x DIS a jeden čistý běh za družstvo. Počítáno na jednolivce - druhý nejelpší čas. Přesto jsme si s Leem týden na Slovensku moc užili a v žádném případě nelituji, že jsme jeli. Doufám, že někdy budeme mít šanci znovu se vrátit do ohromující přírody plné volnosti, vysokých hor a super lidiček. 
 
 
 
   
 
22. 8. 2015 - Zúčastnili jsme se závodu O pohár PPP v Jičíně. Ani jeden běh se nám nepovedlo doběhnout čistě. Vždy se nám vloudila nějaká chybka v podobě shozené laťky nebo skočené zóny. Ve zkoušce jsme se umístili na 5. místě s nejlepším časem, v Jumpingu na místě 13. a agility jsme nedoběhli. 
 

10. - 12. 7. 2015 - European Open Junior - Rožnov pod Radhoštěm. Naše poslední juniorská Evropa. Na závody jsem se hrozně moc těšila, ale zárovň jsem pociťovala nejistotu. Přece jenom je to napoledy. Nikdy víc už ne. Nikdy. Úžasné bylo, že svoji juniorskou kariéru uzavřu doma, v České republice a vše budu moci prožívat s těmi nejbližšími. Něco jiného je, když člověk jde na start s tím, že někde doma mu drží palce a když vidíte pohledy rodiny a přátel z tribuny, jak jsou odhodlaní běžet s vámi. Oproti minulým rokům EOJ začínalo již ve čtvrtek, i když pouze veterinární přejímkou. Tréninky se spustily v pátek ráno. Česká republika nastoupila jako první, poté jsme nechali psy odpočívat a vyrazili na nedalekou Jurkovičovu rozhlednu. Po návartu nastalo slavnostní zahájení a ihned začalo agility družstev. Byl to nezvyk. Pořád jsem neměla pocit, že bych dnes měla běžět. Vždy bylo zahájení, a až další den se běhalo. Ale bylo to tak. Nastala prohlídka a začalo se běhat. V našem družstvu Czech quickie běžela první Denča, která se diskvalifikovala, proto to bylo na nás ostatních... Janča doběhla s jedním odmítnutím, ale doběhla. Evža to dala čistě.. Takže to bylo na nás s Leem... Buď to dáme a budeme stále ve hře a nebo... Ani nevím, jak se nám to povedlo, ale najednou jsme se ocitli v cíli a čistě. Vystačilo nám to na 7. místo. Sobota se nesla ve znamení jumpingů. V jednotlivcích nás Leův menší výlet k jinému tunelu, než se měl jít stál drahé sekundy, ale doběhli jsme čistě na 10. místo. Finálový jumping družstev nám přišel spíše pro mediové psy než pro malé smallíky. Přes to všichni naši prďolové v družstvu natáhli packy, každý vyvinuli rychlost přes 5 m/s a jedna laťka připravila naše družstvo o 1. místo. Skončili jsme na 19. místě a v součtech na místě 10. V neděli se běželo pouze finále agility jednotlivců. Parkur se mi moc líbil. Ztráceli jsem 4 vteřiny. Proto jsem se rozhodla běžet na buď a nebo. Vymyslela jsem si vedení asi jako jediná z úplně všech závodníklů. Na prohlídce jsme měli pomocnici juniorské manažerky, tak jsem ji poprosila, jestli s ní můžu prodiskutovat parkur. Říkám ji svoji variantu. Ona se na mě tak podívá, že tohle ji vůbec nenapadlo, ale jeslti Leovi věřím a není to něco, co mě právě teď napadlo a nikdy jsem to nedělala, ať to vyzkouším. Akorát vznikla otázka, zda můžu dát ruku pod kladinu. Nikdo to nevěděl, tak jsme to ještě zjišťovali přes juniorskou manažerku. Okolo sebe jsem slyšela akorát - co tam vymýšlí, že mi to nemůže vyjít.. Ale stejně jsem to chtěla vyzkoušet. Cítila jsem, že je to pro nás ta nejlepší možnost. Mám v sobě super pocit, chuť riskovat. Myslím si, že jsem nebyla na stadionu jediná nervózní. Ale stejně... Vymslela jsem si vedení, které jsem si musela prosadit. Kdyby to byly obyčejné závody, kde člověk to zkazí maximálně tak sobě, ale tady to je jiné... Člověk běží pod českou vlajkou... Co když mi to nevyjde... Je to tady... Poslední slova pomocnice juniorské manažerky: ,,Jsem na tebe zvědavá, kočko, když to klapne, mohla by být bedna." Jdeme na start... Posazuji Lea před 1. skočku. Ještě máme čas, tak mu chytám hlavu, namířím ji na tunel (nic jiného ani neviděl, si myslím) a pořád mu opakuji - tunel tunel tunel... Jdu, jdu, míjím obvyklou startovací pozici. Přijde mi, že je všude hrozné ticho. Úplně celá tribuna zticha. Míjím rozhodčí. Kouká se na mě takovým zajímavým pohledem... Stojím na místě. Ani tu ruku jsem pořádně pod kladinu nedala, jak se mi klepala. Tak jsem ho zavolala, a když vlítl do tunelu, začala tribuna tleskat a pak když mi vyšlo i druhé vedení, začali všichni jásat. Potom jsem to šla trochu jinak, než jsem to měla nachozené, ale bylo to mnohem rychlejší. Kladina - sbíhačka na ruku. Krása. A pak skočka...A najednou letím... Další skočka měl být aut, snažila jsem se ho ještě vytlačit rukou, ale bylo to na nic... Každopádně - bylo to jak z nějakého filmu - vleže vidím, jak skáče tu skočku ze směru... Celá tribuna zticha... Prý nějaké slečny od nás na mě začaly křičet, ať běžím dál. Jsem neslyšela, ale nakonec jsme se do cíle nějak doplácali. Ale bylo to super. Moc jsem si to užila. Vyšlo mi mé vymyšlené vedení. A dojem jsme také určitě zanechali. A co říct na úplný závěr? Snad jen to, že být v české reprezentaci (dokonce 3x) byla pro mě neskutečně velká čest. Na chvíle pod českou trikolórou budu už navždy vzpomínat a budou to jedny z nejhezčích vzpomínek naší agiliťácké kariéry. Děkuji všem, díky kterým a kteří nám umožnili s Leem startovat na tak suprových závdech a těm, kteří nás vždy podporovali. 

VIDEO:  www.youtube.com/watch?v=hGq81AQPlzg

13. - 14. 6. 2015 - Poslední 3. Kvalifikační závod dospělých se nesl ve znamení vedra, rozpáleného povrchu a mé ztráty hlasu. Bojovali jsme statečně, i když to prostě nebylo ono. V sobotním Jumpingu jsme doběhli čistě s 12. místem a 2, 07 body. Vedro bylo tak úmorné, že jsme ještě těsně před startem namáčeli Leovi tlapky. V Agility se nám vůbec nedařilo. Nakonec se nám podařilo doplácat s 12,62 trestnými body do cíle na 42. místo. V nedělním Jumpingu jsme se s čistým během umístili na 17. místě a dostali jsme 1, 06 bodu. Agility pro nás skončilo diskvalifikací, po vlítnutí na kladinu... I tak jsme si zvýšili dobíhavost za všechny 3 kvalifikační závody na 67%  a v Brně jsme získali 3,13 bodů. Úplně celkově jsme skončili s 11, 32 body na 13. místě, čímž JSME SE NOMINOVALI NA MISTROVSTVÍ REPUBLIKY V AGILITY DOSPĚLÝCH. 

 
6. - 7. 6. 2015 - náš poslední ČMKU Junior OPEN. Parkury nás moc neoslovily, ale i přesto jsme se je snažili zaběhnout co nejlépe. V sobotu jsme běželi 2 zkoušky, z toho jsme se v jedné DISkli (zase mi uletěl) a v jedné jsme se umístili na 5. místě s jedním odmítnutím, ale nejlepším časem. V neděli jsme se v Agility umístili na 4. místě se skočenou kladinou, ale opět nejlepším časem. V Jumpingu jsme se umístili na 1. místě. 
 
23. - 24. 5. 2015 - Hanácké kvalifikačke v Kroměřížu - 2. KZ dospělých - Hrozně super závody. Začalo mě neskutečně bavit stavět se výzvám, což parkury pro dospělé na takto velkých závodech rozhodně jsou. Buď a nebo. Člověk, když chce bodík, musí se snažit vyrovnat časům mediových psů. 1. Jumping jsme nerozběhli moc dobře. Celý běh byl Leo nějaký pomalý a mé pomalé otočky tomu také nepřidaly. I s čistým během jsme skončili na 20. místě. V 1. Agility jsme se DISkvalifikovali, kvůli mému máchnutí rukou, takže mi vlítl do druhé díry tunelu, jinak se mi běh moc líbil. Za hrozného deště jsme ještě běželi zkoušku, ve které jsme se DISkli, zase mi ulítl za zády. Neděli jsme zahájili čistým 2. Jumpingem, ve kterém jsme skončili na 9. místě a získali 2 body. Agility 2 jsme zaběhli také čistě, což jsem vůbec nečekala, jelikož tento běh mi přišel dost těžký a říkala jsem si, že budu ráda, když ho doběhneme. O to víc mě překvapilo, když jsem zjistila, že jsme ho vyhráli a získali 2, 92 bodu. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Máme 1. místo z kvalifikačního běhu agility dospělých. A ještě jsme se kvalifikovali do finále. V Děčíně běžel finále přejedený Leon, v Kroměříži já, jelikož kdo by tohle čekal... Tak jsme si zašli na palačinky. Finále bylo opět super. Akorát jsme se s Leem diskli a ještě předtím stihl skočit houpačku, takže mě to ani tolik nemrzelo. Ale bylo to fakt skvělé. Dvoje kvalifikačky dospělých a pokaždé jsme se dostali do finále. Celkově jsme si odvezli 4, 92 bodu. Velikou radost mám i z toho, že jsme se mezi dospělými neztratili. Je mnoho úspěšných juniorů, o kterých po přestupu do dospělých už neslyšíme. Teď se už toho tolik nebojím, i když bych stejně raději zůstala junior navždy.  
 
8. 5. 2015 - Již podruhé jsme se zúčastnili KENNEL CUPU, závodu chovatelských stanic ve Skochovicích, kde se nám ještě s bráškou Luciferem a jeho paničkou nepodařilo obhájit loňský úspěch. V každém běhu něco... Nám s Leem se podařilo doběhnout pouze štafetu, kde se nezadařilo zase Lucíkovi. I tak to byly moc hezké závody. 
 
25. - 26. 4. 2015 - Vydali jsme se do Děčína na DogFriends FITMIN kvalifikačky 2015 - 1. QZ dospělých, abychom nasbírali pár bodíku a mohli se zúčastnit mistrovství republiky dospělých v Liberci. Prostředí bylo hrozně super. Tribuna, kde byli psi ve stínu a ještě šlo pozorovat dění na obou parkurech. V 1. Jumpingu jsme se diskvalifikovali, Leo se rozhodl, že si bude hrát na letadlo. V 1. Agility jsme se umístili na 5. místě, čímž jsme se nominovali do finále a získali 3, 27 bodu. Vůbec jsem to nečekala, takže jsem finále běžela s totálně přežraným a unaveným psem, jelikož Leo dostal po doběhu Agility zbytek pamlsků a šlo se na delší procházku. Ve finále jsme se umístili na 4. místě. Byl to pěkný parkur. Asi nejhezčí za víkend. Škoda jen, že Leo to už zakotvil za předposlední překázkou, takže jsme tam nechali mé hlasivky a spoustu času. V neděl jsme v 2. Jumpingu doběhli s jedním odmítnutím - 31. místo a v 2. Agility jsme se DISkli. Celkově po prvním kole jsme na 11. místě s 3, 27 body. 
 
18. - 19.4. 2015 - Naše poslední juniorské kvalifikačky na EOJ 2015. Poslední šance. Úplně poslední. Něco, co už se nebude nikdy opakovat. Prostě nikdy. Člověk si může akorát říkat, jak moc je starý. A utěšovat se, že bude jezdit koukat na ostatní a podporovat je. Ale ten pocit.. Stát na startu a vědět, že je to naposledny... Už nikdy víckrát ne.. O to víc jsem se snažila závody si užít. I když snahy o dobré umístění a zároveň o přímou kvalifikaci na Mistrovství ČR v agility dospělých se přeměnily na boj vůbec se dostat do reprezentace. Štěstí se nám vyhýbalo. V sobotu odjíždět se 2 body... Vždyť loni jsme jich měli v tu dobu 20... To je 10x tolik... Proti vůli jsem už v hlavě viděla, jak se smiřuji s tím, že nikam nepojedeme. A přitom by to bylo tak krásné... Ukončit juniorskou kariéru tady u nás.. v České republice... Se sposutou českých fanoušků... A rodinou...  Hrozně jsem si přála, aby moholi být všichni u toho... Prožívat všechno napětí spolu s námi. Být hrdní na svou zem, když se nastupuje v nárdních barvách a všude nad námi vlajky... To se nedá popsat... To se musí zažít... A Taky, že zažijeme!!!! V neděli se na nás štěstí už usmálo a nakonec jsme ani nemuseli běžet poseldní rozhodující sekvenci jen pro určené. 
Agility 1 - 1 laťka, ale nejlepší čas 7. místo, Agility 2 - DIS, Agility 3 - 2. místo, Adgility 4 - 1. msto, Jumping 1 - DIS, Jumpng 2 - odmítačka 16. místo, sekvence - DIS
Celkově 4. místo - BYLI JSME NOMINOVÁNI NA NAŠE POSLEDNÍ EOJ 2015 V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM 10. - 12. 7. 2015 
Postup na republiku dospělých nám utekl o jedno místo, takže se vydáme na kvalifikační závody dospělcýh a zkusíme si účast na MR vydobýt. 

• Mistrovství České republiky v agility 2015
Na mistrovství České republiky v agility 2015 (MČR) je možné se kvalifikovat ze závodů, které jsou zároveň kvalifikačními závody pro mistrovství světa 2015 (MS), European Opean 2015 (EO) a International Mixbreed Championship in agility 2015 (IMCA). Bodovací klíč je shodný s bodovacím klíčem pro výběr týmů na EO. Aby se tým kvalifikoval pro start na MČR, musí dosáhnout zisku alespoň 0,01 bodu a umístit se v bodové tabulce v kategorii Large do 52. místa, v kategorii Medium do 32. místa a v kategorii Small do 40. místa.

Automatickou kvalifikaci pro start na MČR 2015 zároveň získávají následující týmy: - mistři České republiky v agility 2014 ve všech velikostních kategoriích v soutěži jednotlivců i v soutěži družstev

-  týmy, které se v kvalifikaci na EOJ 2015 umístily na prvních třech místech ve všech věkových a velikostních kategoriích 

VIDEO čeké reprezentace: www.youtube.com/watch?v=xVbkFzdFuF8

11. - 12. 4. 2015 - Vydali jsme se na Hloubětínské Quatrozkoušky do Kyjí. Ze 4 běhů jsme doběhli 3 čistě - 2x 2. místo + jedno 3. místo a jeden DIS. Ale už to nebylo jako dřív. Panovala ponurá nálada, jelikož si všichni uvědomovali, že jsou to jedny z posledních závoodů tam. Alespoň tak mi to přišlo. Budou mi chybět procházky po okolí. Byl to cvičák na moc hezkém místě a bude ho škoda... A zároveň se mi vybavovaly vzpomínky - bylo to místo, kde jsme se poprvé kvalifikovali na Evropu juniorů, naše první republika dětí...
6.4.2015 - I přes aprílové počasí jsme si užili naprosto suprové závody v Havlovicích - OPSION 038 / Velikonoční. V prvním běhu - agility - na ještě namrzlé trávě, ale za sluníčka jsme se DISkli, Leo mi ustřelil na skočku. Když jsme šli na start zkoušky, začalo hrozně chumelit a závody musely být přerušeny. Na parkuru se najednou objevily 2 cm sněhu, přesto se pokračovalo. Místa okolo překážek byla zametena. Nebyla jsem si moc jistá, ale povrch, profesionálně udržovaný fotbalový trávníček, překvapil, jelikož vůbec neklouzal. Doběhli jsme s jednou skočenou zónou na kladině a 3. místem. Zatím nás chytla ještě jedna sněháňka, ale díky sluníčku byl sníh hned pryč, a tak jsme se mohli pustit do posledníhu běhu - jumpingu, ve kterém jsme ukořistili 3. místo. 
21.3.2015 - Ohrobec - BADAFA - jarní dvouzkoušky. V 1. běhu Leo nenašel díru tunelu a místo toho do něj narazil, bylo z toho domítnutí, ale jinak běžel moc hezky a vydalo nám to na 3. místo s nejlepším časem - asi o 7 vteřin. V druhém běhu Leon vypadl ze slalomu a vrátil se přes něj za mnou, takže DIS. Zóny už asi navždy budeme mít na ruku. Zatím to vychází, tak uvidíme co nám letošní a zároveň poslední juniorská sezóna přinese. 
 
7.3.2015 - Vyhlášení kynologa roku 2014 se konalo v Divadle U22 - Divadlo Bolka Polívky v Praze. Celý večer jsme si náramně užili, i když Leo ze svého motýlka zrovna 2x nadšený nebyl. Ohromým překvapením pro nás bylo, že jsme vyhráli juniora roku, a že jsme se stali i kynologem roku 2014, pro to nemám slov. Chtěla bych všem hrozně moc poděkovat za tu neskutečně velkou podporu, která se nám dostává. 
 
28.2. - 1.3.2015 - Zúčastnili jsme se závodů Hopsání u dědy Mráze. Užili jsme si pěknou DISkotéku. Ani jeden běh jsme nebyli schopni doběhnout. Ať už se jednalo o opravování zón, kde jsem zjistila, že samostatné sbíhačky mít nikdy prostě nebudeme, tak smolné vrácení z tunelu a následný DIS. Přesto jsme si závody užili a cítím, že každým dalším během jsme si s Leem opět blíž a blíž. Už se těším, až budeme opět na jedné vlně. 
21.2. 2015 - Leotšní sezónu jsme zahájili dvouzkouškami v Ohrobci. Bylo super stát zase na startu po delší době. Jen bude asi trvat, než se znovu sehrajeme, ale doufám, že to bude co nejdřív. V jednom jsme s jednou chybou skončili na 3. místě a v druhém jsme se DISkli.